Úvod Odkazy

Životopis

Životopis je váš první kontakt s potencionálním zaměstnavatelem. Jenom dobře napsaný životopis rozhodne o tom, zda si vás zaměstnavatel pozve na pohovor. Životopis chápejte jako klíč, který otevírá k práci dveře. V dnešní době je vyžadovaný strukturovaný životopis, který si v následujících odstavcích důkladně probereme.

Uvedení osobních údajů v životopise

Představit se je elementární slušnost, která se týká i životopisu. Proto životopis musí hned na svém začátku obsahovat následující osobní údaje, které si ukážeme na následujícím vzoru:

Životopis doporučuji rozvrhnout podle uvedeného vzoru. Je to takový nepsaný standart, který se vyznačuje velmi dobrou přehledností. A o přehlednost v životopisu jde na prvním místě.

1. Kontaktní údaje:

Na úplném začátku je nejlepší mít uvedené kontaktní údaje. Životopis přece posíláme proto, aby nás zaměstnavatel kontaktoval a domluvil si s námi pohovor. Proto kontaktní údaje dáváme na úplný začátek životopisu. Kontaktním údajem je myšlena korespondenční adresa, mobilní telefon a emailová adresa.

2. Jméno a příjmení:

Na samostatný řádek patří druhý osobní údaj - jméno a příjmení. Doporučuji jméno a příjmení v životopise psát větším a tlustým písmem. Je to proto, aby jste byli snadno dohledatelní. Představte si, že zaměstnavatel vybral dvacet životopisů. Z těchto dvaceti životopisů si zapamatoval několik jmen zajímavých kandidátů. Pak už půjde jenom o to, aby váš životopis mezi těmi dvaceti rychle našel a mohl si s vámi domluvit schůzku - vaše jméno musí vidět hned na první pohled. Všiměte si, že na příkladu je jméno a příjmení podtržené čárou. Čára totiž přitahuje pozornost právě ke jménu.

3. Osobní údaje:

Pod čarou by měl následovat ve strukturovaném životopise odstavec Osobní údaje, který bude obsahovat dvě položky. Datum narození a výpis z rejstříku trestů.
Možná se ptáte, proč má životopis obsahovat datum narození. Odpověď je jednoduchá. I když je to nezákonné, tak drtivá většina zaměstnavatelů přihlíží k věku uchazeče o práci. Prostě tak to bylo, je a bude. Pokud datum narození neuvedeme, tak se může stát, že zaměstnavatel váš strukturovaný životopis vyřadí jenom proto, že nebude mít jistotu jak jste staří.
Rejstřík trestů uvádíme jenom tehdy, pokud ho máme opravdu čistý. Je to údaj, který má pomoci získat důvěru. U profesí, ve kterých se pracuje s penězi, nebo velkou osobní odpovědností, je to nezbytný údaj. Pokud jste bručeli, tak to do životopisu neuvádějte. Personalisty neohromí, zda jste seděli s Havlem na jedné cimře.

Uvedení profesní praxe v životopise

Na životopise je nejdůležitější profesní praxe. Tedy co máte za sebou, co jste už někdy v životě dělali. Proto jako nejdůležitější věc musí být i v životopise uvedena vždy na hoře aby byla na očich. Je to totiž stejné jako když čtete noviny. Noviny čtete vždy od začátků tím stylem, že podle nadpisů hledáte to co vás zaujme a někdy se bohužel stává, že noviny odložíte dříve, než je celé prolistujete. To se může stát i vašemu životopisu. Když zaměstnavatel nenajde hned to co ho zajímá, tedy vaši praxi, tak ho odloží stranou.

Ve strukturovaném životopise uvádíme maximálně dva až tři poslední zaměstnavatele. Je to z toho důvodu, že potencionálního zaměstnavatele zajímají naše aktuální schopnosti a dovednosti - co bylo před dvaceti lety už je jednoduše neaktuální. Navíc strukturovaný životopis by měl být dlouhý maximálně dvě strany formátu A4 (optimálně jedna strana formátu A4).
Jak profesní praxi správně popsat v životopise si nejlépe ukážeme na názorném vzoru:

Dobrý životopis musí mít praxi dokonale popsanou. Když se budete držet při psaní životopisu následujících čtyřech kroků, tak zvýšíte svoji šanci na pozvání k pracovnímu pohovoru:

1. Délka praxe

Délka praxe je klíčový údaj, který životopis musí obsahovat. Vypovídá totiž o našich schopnostech a zkušenostech. Určitě sami cítíte ten rozdíl, když někdo řekne, že ve firmě pracoval deset let a druhý řekne že jenom rok. Přesně takový rozdíl vnímá i váš budoucí zaměstnavatel.

Délku praxe můžeme v životopise uvádět dvojím způsobem:

Buď v rozmezí let - např. 2000 - 2012
Nebo celkovým počtem let - např. 5 let praxe

Oba způsoby je možné při psaní životopisu použít.

2. Plný název společnosti

Proč v životopise uvádět plný název společnosti? Protože to souvisí se slušným chováním. Životopis má nás představit a zároveň představuje naše minulé zaměstnavatele. Je to ta samá situace jaká nastane když rodičům představujete svého partnera - také ho představíte celým jménem.

Navíc plné názvy některých zaměstnavatelů budí přirozenou autoritu u potencionálních zaměstnavatelů. Posuďte sami:

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

Tak zní oficiální název. A teď si představte, že použijete jenom název Kooperativa. Tím se veškerý respekt ztráci.

3. Název profese nebo pozice

V životopise jeden z klíčových údajů. Zastávaná pozice nebo profese je nesmírně důležitá. Podle toho si už vás potencionální zaměstnavatel umí zařadit a vyhodnotit, zda budete pro něj přínosem či ne. Proto tuto položku v životopise nikdy neopemeňte!

Napsat do životopisu název profese nebo pozice je jednoduché. Kdo pracoval jako vrátný, tak napíše že pracoval jako vrátný. Rozhodně se vyhněte nějakému přikrášlování. To se nikdy nevyplatí. Ve svém kurzu jsem měl jednou pána, který pracoval jako vrátný a na radu svého známého si životopis trošku "vylepšil" a poslal ho do jedné bezpečnostní agentury. Životopis to byl pozoruhodný, proto si "pracovníka ochrany majetku a osob" pozvali na pohovor. Ten ale bohužel byl hodně krátký...

Proto jedna rada na závěr při psaní životopisu:

Lež má krátké nohy.

Ale drobná úprava životopisu určitě lež není. Za drobnou úpravu je možné považovat seřazení pracovních pozic v životopisu. Dobrý dojem budí, když ze životopisu je vidět kariérní růst. To znamená, začít jako vrátný a skončit jako ředitel. Opačný postup budí rozpaky, ale bohužel se v profesním životě může přihodit. Jak to tedy udělat, aby ředitel byl v životopise na prvním místě a přitom nelhat? Jednoduše. Upravíme délku praxe. Nebudeme používat rozmezí např 2000 - 2012, ale rovnou píšeme délku praxe v letech (např. 12 let). Tak nebudeme lhát a na první místno s klidným svědomím můžeme ředitelskou pozici dát.

4. Pracovní náplň - klíčová součást životopisu

Životopis bez pracovní náplně je to samé jako láska bez sexu - prostě to podstatné a rozhodující by chybělo. Právě pracovní náplň ve vašem životopise rozhoduje z 70% zda se dostanete k pohovoru. Budoucí zaměstnavatel totiž porovnává vaši minulou pracovní náplň s pracovní náplní pozice na kterou hledá zaměstnance. Čím více společných bodů nalezne, tím máte větší šanci dostat se k pohovoru. Na to nikdy nezapomeňte!

Strukturovaný životopis má být krátky a stručný, ale v případě pracovní náplně to neplatí. Zde naopak je nutné se podrobně rozepsat o:

Každodenních úkolech (odpovědostech)
Týdeních úkolech (odpovědnostech)
Měsíčních nebo ročních úkolech (odpovědnostech)

Všiměte si ve vzoru, kolik místa v životopisu je věnováno právě popisu pracovní náplně - je to čtyřřádkový odstavec.

Vzdělání - klíčový údaj pro absoloventy bez praxe

Následující kapitolku mohou lidé s praxí přeskočit. Je určená pouze absoloventům bez praxe, kteří během studia nebyli ani na jedné brigádě. Ano, i brigáda je praxe, která se do životopisu počítá. Pokud nějakou brigádu máte, tak si přečtěte kapitolku výše. Pokud ne, tak čtěte dál.

Pokud opravdu jste nikdy neměli žádnou brigádu, nebo aspoň školní praxi, tak v životopisu údáj praxe úplně vynecháte a začnete psát údaj vzdělání. U údaje vzdělání platí stejná pravidla, jaká platí při psaní životopisu pro lidi s praxí. Tak si je v následující kapitolce přečtěte. Jenom navíc musíte do životopisu připsat jeden údaj. Musíte se v životopisu rozepsat o tom, čím vás škola vybavila do profesního života - jaké pracovní činnosti nebo profese můžete vykonávat. To napíšete k oboru, který jste studovali.

Jak na to si ukážeme na příkladu absoloventa střední ekonomické školy:

Studijní zaměření: řešení podnikového účetníctví a ekonomické problematiky, vedení jednoduchého a podvojného účetnictví, zpracovávání odpisů majetku, vedení skladové hospodářství...

Poslední rada pro absoloveny. Je potřeba prodat všechno to co jste se ve škole naučili. Proto své studijní zaměření v životopise důkladně rozepište. Aspoň pohodlně zaplníte celý papír formátu A4. A hlavně zvýšíte své šance na pozvání k pohovoru. Studijní zaměření v životopisu totiž elegantně nahrazuje praxi - dáváte najevo, že něco umíte. A o to při psaní životopisu jde!

Vzdělání - doplňující údaj pro lidi s praxí

Životopis obsahuje jako třetí údaj nejvyšší dosažené vzdělání. Existují ovšem případy, kdy je vhodné vypsat více absolovovaných škol:

Pokud jste absolovent VŠ, je vhodné připsat do životopisu i střední školu (budete mít o čem psát).
Máte sice vysokou školu, ale ucházíte se o práci v oboru, který jste studovali na střední škole. I v této chvíli je dobré střední školu do životopsu uvést - je důležité ukázat, že máte všechny předpoklady pro práci o kterou se ucházíte.

Pokud chcete životopis doplnít o více škol, tak si zapamatujte ještě jedno pravidlo. Základní vzdělání se do životopisu nepíše (předpokládá se, že ho mají všichni). Základní vzdělání se do životopisu píše jenom tehdy, pokud je nejvyšším dosaženým vzděláním.
Začínejte nejvyšším dosaženým vzděláním a skončete tím nejnižší:

Vysoká škola - magisterský stupeň
Vysoká škola - bakalářský stupeň
Vyšší odborná škola
Středný škola s maturitou
Vyučen v oboru

Na vzoru životopisu si teď názorně ukážeme jak vzdělání napsat:

Struturovaný životopis má jednu velkou výhodu. Je to taková jednoduchá šablona, ve které se kolonky vyplňují podle jednotného vzoru:

Nejdříve uvedeme délku studia (navíc můžeme uvést zda se jedná o magisterské nebo bakalářské studium).
Uvedeme celý název studované školy.
Napíšeme plný název studovaného oboru.

Popis dovedností v životopise

V životopise pro dovednosti platí to samé co platí pro profesní praxi. V dovednostech potencionální zaměstnavatel hledá ta kritéria, která potřebuje pro obsazované pracovní místo. Podle vzoru do životopisu dovednosti zapisujeme následujícím způsobem:

Mezi dovednosti může patřit cokoli od práce s PC až třeba po platné svářečské oprávnění. Důležité je hlavní dovednosti popsat - tak jak je ve vzoru popsána práce s počítačem.

Popis jazykové vybavenosti

Životopis bez popisu jazykové vybavenost je dneska nemyslitelný. Stačí se rozhlédnou kolem sebe a zjistíte, že většina firem ve vašem okolí má nějakou zahraniční účast. Kdo se v takové firmě domluví, ten má nespornou výhodu. Proto je v životopise důležité vyzvednou jazykovou vybavenost. Podle vzoru životopisu se jazyky zapisují následujícím způsobem:

Životopis - zapsání jazykové vybavenosti

V životopise jazykovou vybavenost popíšeme pomocí těchto dvou kritérií:

Uvedeme název jazyka (angličtina, němčina...).
A ke každému jazyku uvedeme i úroveň na jaké ho ovládáme.

Ůroveň na jaké jazyk ovládáme můžeme v životopisu popsat ještě doplňujícím způsobem:

Pokud máme nějakou certifikovanou zkoušku, tak ji uvedeme plným názvem a uvedeme případně i stupeň, který jsme absolovovali.
Pokud nemáme žádnou zkoušku, tak můžeme uvést, že jsme se jazyk naučili v rámci studina na škole.

Rozhodně ale životopis musí obsahovat údaj o stupni znalosti jazyka:

Denní uživatel - nejvyšší stupeň (použije ho jenom ten, kdo každý den v zaměstnání aspoň jednou za den komunikuje v cizím jazyce.
Slovem i písmen - střední stupeň pro ty, kteří se necítí silní v kranflecích, ale v cizím jazyce se domluví a jsou schopni přečíst a napsat text.
Na úrovni čtení technické dokumentace - poslední stupeň pro ty, kteří umí v cizím jazyce číst a stačí jim v práci třeba číst jenom cizojazyčné manuály.

Jako u každé položky v životopise, tak i u jazyků platí, že na první místo patří ten jazyk, který umíte nejlépe.

Školení a kurzy patří do životopisu

Každý do se průběžně vzdělává má před ostatníma náskok. Proto životopis musí obsahovat výpis kurzů, školení nebo rekvalifikací:

Do životopisu je potřeba vždy uvést název kurzu. Dále by tam měl být aspoň rok absolovování. Ovšem, pokud už uběhla dlouhá doba od absolování, je lepší tento údaj vynechat. Pro doplnění můžeme uvést název firmy která školené provedla, případně můžeme popsat jaké dovednosti jsme pomocí kurzu získlali.

Osobní záliby a životopis

Životopis se na první pohled může bez osobních zálib a koníčků obejít, ale opak je pravdou. Zaměstnavaté si nevybírájí zaměstnance jenom podle toho co umí, ale také podle jejich osobnostních předpokladů, které se dají odhadnout podle koníčků a zálib. Proto je nutné do strukturované životopisu své koníčky a záliby uvést:

Mezi záliby může patřit cokoliv (turistika, háčkování...). Ale snažte se do životopisu uvádět jenom ty, které mohou mít souvislost s prací na kterou se hlásíte. Například pro práci manažera je dobré uvést, že máte rádi kolektivní sporty. Pro analytické pozice zase např. šachy.