Pozvánka na pracovní pohovor je úspěch. Naše dosavadní praxe, zkušenosti nebo znalosti udělali na zaměstnavatele dojem a pozváním na pohovor se rozhodl zjisti zda jsme ti praví budoucí zaměstnanci.
Bohužel na pracovní pohovor si zaměstnavatel zve několik vybraných uchazečů o práci a proto je potřeba se na pracovní pohovor důkladně připravit.
Pracovní pohovor je hlavně o otázkách. Pomocí otázek se zaměstnavatel snaží zjistit naši motivaci, odhodlání případně i osobnostní rysy. Proto je velmi důležité se připravit na nejčastější otázky kladené během pracovního pohovoru.
S touto otázkou se v průběhu pracovního pohovoru nesetkávají jenom ženy, ale také i muži. Abychom na ni správně odpověděli, tak je důležité pochopit zaměstnavatele na co se ve skutečnosti ptá:
Začněme prvním důvodem. Časová nezávislost u některých zaměstnavatelů hraje velkou roli. Mohou se obávat, že zaměstnanec kvůli nemocnému dítěti nebude schopen nastoupit do práce. Proto je důležité zaměstnavatele ujistit, že tento problém s vámi nebude muset řešit. Ideální odpověď která u zaměstnavatele rozežene všechny pochybnosti může vypadat takto:
Ano, s manželem (druhem, přítelem...) se společně staráme o dítě (děti).
Tato odpověď jasně zaměstnavateli signalizuje, že na výchovu dětí nejste sami a tedy není stoprocentně jisté, že zrovna vy nepříjdete do práce kvůli paragrafu. Je tu ještě někdo druhý, kdo dítě pohlídá (může to být i babička, paní na hlídání atd.).
Druhý důvod je čistým testem míry motivace budoucího zaměstnance. Každý se snaží svoje děti zabezpečit. Zaměstnanec s dětmi si nedovolí riskovat ztrátu práce. Lidé s dětmi mají dneska i hypotéku, kterou musí platit. To jsou všechno důvody, proč zaměstnanec s dětmi bude výkonný, flexibilní a věrný. Věřte tomu nebo ne, ale už dneska si to většina firem uvědomuje. V tomto případě jsou děti a hypotéka v průběhu pracovního pohovoru vaše plus a proto je to dobré potencionálnímu zaměstnavateli říct.
Rozhodně se vyhněte odpovědím typu:
Proč vás to zajímá?
Na každou otázku musí zaměstnavatel dostat v průběhu pracovního pohovoru odpověď. Pokud ji nedostane, tak končíte a šanci dostane někdo jiný. Navíc tento typ odpovědi je ryze konfrontační a věřte tomu, že nikomu se nechce pracovat osm hodin denně v konfrontačním prostředí. Proto jsou takoví kandidáti u pracovního pohovoru neúspěšní.
Toto je poměrně záludná otázka se kterou se můžete setkat během pracovního pohovoru. Proto se na ni důkladně připravte. Touto otázkou se zjišťují vaše vyjadřovací a komunikační schopnosti a ve vašem vyprávění bude zamětnavatel hledat klíčové vlastnosti, které jsou důležité pro výkon nabízené práce.
Při přípravě na tuto otázku se vychází ze strukturovaného životopisu, kterému se dají "svaly". To znamená, že budeme hovořit o svých činnostech, zodpovědnosti, výsledcích a přínosech. Tedy řekneme všechny klady, které se nedají v životopise rozepsat.
Myslím, že tato otázka je u pracovního pohovoru klíčová a vaše kvalitní odpověď rozhodne, zda místo získáte.
Většina zaměstnavatelů v průběhu pracovního pohovoru položí tuto otázku. Chtějí totiž vědět co můžou od vás čekat. Existuje totiž velká pravděpodobnost, že se zachováte stejně jako v posledním zaměstnání. A tomu se chtějí vyhnout.
Nejjednodušší to mají všichni ti, kteří skončili kvůli tomu, že jejich poslední zaměstnavatel úplně ukončil činnost. To nebyla jejich vinna. Být to na nich, tak by rádi pracovali dál.
Stejně pozitivně je vnímáno i to, když sami ukončíte pracovní poměr a přitom agumentujete tím, že se chcete profesně vyvíjet. Nebo můžete argumentovat tím, že předchozí profese nebyla přesně pro vás a proto usilujete o nabízenou pracovní nabídku. Je to znamení toho, že to máte "v hlavě uspořádané" a víte co chcete.
Trošku obtížnější to mají všichni ti, kteří skončili kvůli nadbytečnosti. Můžou totiž čelit doplňující otázce, proč jste odešli vy a ne některý z vašich kolegů. V tomto případě je možné odpovědět následujícím způsobem:
Byl jsem služebně nejmladší.
Při svých odpovědích hledejte jenom objektivní důvody (nedostatek zakázek, restrukturalizace výroby, přesun výroby do jiné země...). Snažte se zdůraznit, že máte možnost návratu jakmile se situace u bývalého zaměstnavatele zlepší (ale vy samozřejmně nemůžete tak dlouho čekat). Nikdy neobviňujte bývalého zaměstnavatele - to vás rovnou v pracovním pohovoru diskvalifikuje. Zároveň nikdy nemluvte o vaší vině. To spolehlivě odradí každého zaměstnavatele. Jednoduše řečeno, držte se jenom objektivních důvodů a pracovní pohovor máte v kapse.
S pomocí této otázky se zaměstnavatel snaží zjistit povědomí o našich kvalitách a nedostatcích, které současne i posuzuje s ohledem na nabízenou pracovní pozici.
Např. komunikativnost a asertivita budou kladně hodnocené třeba na pozicích péče o zákazníka. Cílevědomost a touha uspět třeba v obchodních pozicích.
Pokud se člověk připraví, nemusí se této otázky bát. Vždycky je ale důležité odpovídat podle pravdy (ostatně jako v celém pracovním pohovoru). Není nutné se bát ani slabých stránek. Naopak. Pokud je uvedete, tak to zaměstnavatel ocení. Kdo si totiž uvědomuje svoje slabé místo, ten si bude dávat pozor a zároveň i pracovat na nápravě slabích míst.
Touto otázkou se zaměstnavatel snaží zjistit hodnotu vašeho zájmu o nabízenou pracovní pozici. Odpověď na tuto otázku je možné najít v informacích o společnosti (třeba z jejich webových stránek, nebo z textu pracovního inzerátu).
Nejlépe to pochopíme na příkladu. Pokud třeba firma hledá prodejce vína, tak se určitě rozhodne pro toho, kdo má např. vinařství jako koníček. Protože má o obor zájem, baví ho a už o oboru má nějaké informace.
© Fotis Fotopulos, 2011